Puškvorec obecný

poslat známému

V Indii a Číně je puškvorec obecný používán jako lék nejméně 2 000 let.
Na britských ostrovech v době krize třicátých let puškvorec často žvýkali lidé, kteří neměli na tabák. Kríové ze severozápadní Kanady žvýkají oddenky nebo stvoly, za dosažením účinku podobného účinku LSD.

Kořen je aromatický a v malém množství (do dvou palců) je stimulující a euforizující. Puškvorec je i v našich krajích cennou léčivou rostlinou, používanou při nejrůznějších žaludečních a střevních potížích. Povzbuzuje totiž vylučování trávicích šťáv a podporuje látkovou výměnu, ovlivňuje křečové stahy při nadýmání a průjmech. Má také mírně močopudný účinek. Puškvorci se připisují příznivé účinky na tvorbu krve a lepší činnost žláz, takže je považován za celkově posilující prostředek včetně stimulu sexuálního apetitu.
Ve vysokém množství vyvolává středně silné halucinace.
Zevně se používá k obkladům na špatně hojící se rány a jako přísada do koupelí posilujících nervovou soustavu.
V lidovém léčitelství se kořen puškvorce aplikoval při nespavosti, depresích, neurózách, při zvyšené teplotě i epilepsii.
Puškvorcová silice se využívá k aromatizování ústních vod, zubní past, žvýkaček apod. Přidává se i do lihovin např. do žaludečníh likéru.

Tradiční užití:
kousky puškvorce se žvýkají, nebo se podávají rozemleté na prášek v dávkování 2,5 - 9 g. Také lze připravit nálev, kdy se 2 čajové lžičky kořene zalijí 250 ml vroucí vody a nechají 15 minut luhovat - nápoj se upíjí po doušcích.