Halucinogeny jako lék?

Zajímavé výsledky kliniky, zabývající se léčením narkomanů poněkud neortodoxní metodou, vycházející z praxe jihoamerických ayahuaskeros.


Je možné léčit drogovou závislost halucinogeny? Na klinice v Peru u města Tarapoto se o to už deset let pokouší francouzský lékař Mabit.

Vědecký svět Mabitův postup dlouho neuznával. Mabit býval označován za šamana, léčitele nebo dokonce vůdce sekty. Halucinogenní drogy připomínaly šedesátá léta hippies a květinových dětí. Dnes vědci na předních amerických a evropských univerzitách začínají seriózně zkoumat použití halucinogenů při odvykání drogové závislosti. Přicházejí k závěrům, že psychotropní látky mohou mít dobré terapeutické účinky nejen při léčení drogové závislosti, ale i chronické deprese, a že studium jejich účinků umožňuje blíže poznat, jak se v mozku vytváří osobnostní rysy. Podle psychiatra Charlese Groba se v tomto směru otevírají vědcům široké, málo prozkoumané prostory.

Mabit je v čele těchto výzkumů nebo spíš nebezpečně daleko vpředu. Výzkum psychotropních drog a jejich účinků ještě zdaleka nedošel ke klinickým pokusům. Mabit to zkouší přímo na lidech. Kritikové tvrdí, že ohrožuje životy pacientů. Ve Francii byl dokonce označen za vůdce sekty a jeho činnost se prošetřuje. Mabit tvrdí, že jen začal tam, kde klasická medicína selhává. Důvěrně poznal praktiky jihoamerických léčitelů a účinky psychotropních rostlinných látek, které tu kdysi používali šamani, aby se dostali do transu. Mabitovi je sedmačtyřicet let. Do Peru se dostal v roce 1980 s francouzskou skupinou mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Sblížil se s místními léčiteli, kteří mu svěřili tajemství nejrůznějších bylin. Také mu řekli, že kdo chce poznat jejich účinky, musí je vyzkoušet především sám na sobě. Mabit neváhal a zkusil to.

Nápoj ayahuasca odvozuje své jméno od ayahuasceros, což znamená léčitelé. Sestává ze dvou účinných složek. Z kůry stromu Banisteriopsis canapi, která obsahuje látky působící proti depresi tím, že zvyšuje úroveň neurotransmiteru serotoninu v mozku. Další účinnou složkou je halucinogen DMT obsažený v rostlině z místních pralesů, která se jmenuje Psychotria viridis. Pokud se tyto dvě látky užijí současně, psychotropní účinek DMT trvá déle a vytváří vize, které podle Mabita pomáhají duchovnímu probuzení pacienta. Ten se cítí povznesen, nejeden se vrací do lůna náboženství a od drog se i vnitřně odvrací.

Halucinogeny mohou působit psychózy. Mabit své pacienty před přijetím na kliniku proto nechává pečlivě vyšetřit. Pokud existují i jen slabé náznaky psychických chorob, zejména schizofrenie, kterou by lék mohl zhoršit nebo rozpoutat, pacienta do léčebny nepřijme. Zkoumají se i dlouhodobé účinky této léčebné kúry. Zda se pacienti po čase opět nevrátí k závislosti na drogách. Něco jiného je odejít do klidu džungle, léčit se tam a případně vyléčit a něco jiného žít opět v rušném prostředí plném stresu. Benny Shanonová, psycholožka z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a autorka první publikace o nápoji ayahuasca, tvrdí, že tento způsob léčení nemůže závislost na drogách zcela odstranit. Mabit argumentuje výsledky. Jeho klinika funguje už celých deset let. V běžných programech uplatňovaných ve světě se zhruba třicet procent pacientů zbaví drogové závislosti úplně a nikdy se k drogám nevrátí. Sedmdesát procent se k drogám vrací. U pacientů z Mabitovy kliniky je poměr zhruba opačný. Ke drogám se vrací pouhých třicet procent pacientů. Zbytek se k nim nevrátí nikdy nebo jen občasně mírnými kontrolovanými dávkami. Pacienti se s oblibou na Mabitovu kliniku vracejí. Údajně proto, aby si zafixovali nezávislost na drogách. Někteří kritici však zřejmě oprávněně tvrdí, že je přitahuje vidina ayahuascy, která má podobné účinky jako droga.

Převzato z www.jitrnizeme.cz Halucinogeny jako lék?